Moje cesta do tělocvičny

Včera jako každé úterý jsem měla cvičení s lektorkou, na které chodím do Centra aktivit v našem městě.Od rána jsem se moc těšila.V 9 hod jsem si začala balit kabelu-tričko,tepláky,podložku a gumičky na cvičení.V 9.30 jsem vyrazila.Do kapsy jsem si dala čipovku na autobus-mám na ní jako seniorka slevu,do jedné ruky tašku s cvičebními potřebami,do druhé ruky igelitku ze smetím,které po cestě hodím do popelnice.Ještě zamknout dveře,klíče už držím v ruce-spěchám.Šup ze smetím do popelnice a už stojím na zastávce .Za chvíli přijíždí autobus,sáhnu pro čipovku do kapsy ...a kde pak je? Kapsa prázdná,honem sáhnu do druhé kapsy,rychle hrábnu do tašky a kde nic tu nic.V první chvíli jsem si řekla nu což,zaplatím plné jízdné.Ale pak jsem si uvědomila,že pokud mi někde vypadla na cestě,najdu ji.Moc peněz na ní nebylo,jenže vyřízení nové čipovky také není zdarma.Autobus jsem nechala odjet a šla hledat čipovku.Koukala jsem na cestu zda někde neleží,došla jsem až k paneláku a nic.Že bych jí nechala doma? Jdu do 3 patra a doma mne vítá udivený pohled manžela: To už máš po cvičení? No vysvětlila jsem situaci a koukám,kde doma ta zatracená čipovka leží.Neležela nikde a manžel hned,že jsem jí určitě hodila se smetím do popelnice.No nic,tak jdu zase ven a mířím k popelnici.Otevřu víko ,ale ouha! Popelnice byla prázdná a na samém dně se na mně škodolibě smála igelitka s mým smetím.Jenže jak na ní dosáhnout? Popelnice je hluboká.Vlést do ní? Ani náhodou.Proto znovu domů do 3 patra,vzala jsem dlouhou hůlku co manžel používá na linky při malování bytu.A z hůlkou zpět k popelnici.Snažím se zachytit ucho igelitky takže hrabu a hrabu...až se kolemdoucí koukali co ta bezdomovkyně v té popelnici loví! Ale podařilo se.Tašku jsem opatrně vytáhla... a hádejte co leželo v ní? Správně! Nahoře se mne usmívala má čipovka! Takže jsem jí vzala,smetí hodila už podruhé do popelnice a šla domů si umýt ruce.Doma kouknu na hodiny,bylo 10.30.To holky už dávno začaly cvičit a než by mi jel autobus a než bych do tělocvičny došla to už by bylo po cvičení.Takže jsem dnešní cvičení vzdala,alespoň jsem si kvůli čipovce vyběhla párkrát do 3 patra a zpět. No alespoň něco! Znáte větší zmatkařku?

Chci se mít ráda taková jaká jsem

Dnes takové malé zamýšlení o mém hubnutí a psychice.Já byla v mládí vyžle.Při výšce 164 cm jsem vážila 53 kg.Jenže po 2 dětech jsem se dopracovala na váhu... nooo raději to nenapíší,prostě kupuji velikost 46/48. Asi před 3 léty jsem hubla s výživovou poradkyní a zhubla 15 kg.Po skončení jsem polovinu přibrala a zbytek držím.Na jaře jsem psala tady článek,že se pokusím zase hubnout.Moc se nedařilo,ale pár kilo  dole je,jenže by bylo třeba sundat mnohem víc.Ale jelikož ráda cvičím mám postavu trošku pevnější.
Ale proč vlastně o tom píši.Když si vzpomenu na mé nejbaculatější časy,tak vidím pohodovou ženu co se sama sobě líbí,vždy dobře naladěnou a usměvavou.Hezky jsem se oblékala,líčila a připadala jsem si sexy.Na nějaké hubnutí jsem si ani nevzpomněla. A teď? Koukám na každý talíř kolik je tam asi kalorii,zaháním chutě na sladké.Když jdu nakupovat potraviny nevidím jídlo,ale tuk který bych z jídla přibrala.Pokaždé když kouknu na sebe do zrcadla vidím příšernou ženskou se širokými boky,vystouplým bříškem a když jdu po ulici mám dojem,že na mne každý kouká jak jsem tlustá.
Vůbec nechápu mé myšlení.V nejbaculatějším období jsem si připadala sexy a teď jak mám nějaké to kilo dole, mám ze sebe příšerný pocit.Skoro začínám litovat,že jsem z hubnutím začínala.Budu si muset ještě promyslet jak dál.Jedno vím ale jistě.Chci zpět tu pohodovou ženskou!!!

Z netu

Kmínové dalamánky

Takže se u nás zase peklo.Nejraději peču buchty s kynutého těsta,ale jelikož z toho pečení pak kyne i má postava omezila jsem pečení sladkých buchet a začala dělat chléb a různé rohlíky.Dneska přišly na řadu kmínové dalamánky.Recept má odsud.

Sotva jsem vytáhla plech s trouby už jsem měla za zády manžela s talířkem.Prý mu to nádherně voní,prý musí hned ochutnat.No hned jsem ho usměrnila. Ještě nemám nafoceno! Chutnaly doopravdy výborně,určitě budu péct vícekrát.Na www.mamincinyrecepty.cz koukám často a už jsem  z nich hodně receptů vyzkoušela a všechny chutnaly.