Ale proč vlastně o tom píši.Když si vzpomenu na mé nejbaculatější časy,tak vidím pohodovou ženu co se sama sobě líbí,vždy dobře naladěnou a usměvavou.Hezky jsem se oblékala,líčila a připadala jsem si sexy.Na nějaké hubnutí jsem si ani nevzpomněla. A teď? Koukám na každý talíř kolik je tam asi kalorii,zaháním chutě na sladké.Když jdu nakupovat potraviny nevidím jídlo,ale tuk který bych z jídla přibrala.Pokaždé když kouknu na sebe do zrcadla vidím příšernou ženskou se širokými boky,vystouplým bříškem a když jdu po ulici mám dojem,že na mne každý kouká jak jsem tlustá.
Vůbec nechápu mé myšlení.V nejbaculatějším období jsem si připadala sexy a teď jak mám nějaké to kilo dole, mám ze sebe příšerný pocit.Skoro začínám litovat,že jsem z hubnutím začínala.Budu si muset ještě promyslet jak dál.Jedno vím ale jistě.Chci zpět tu pohodovou ženskou!!!
Z netu
Raději pohodovou ženskou než pár kilo dole. Stejně to víceméně vidíš jen ty. Je to v hlavě i silnější žena může působit sexy a hlavně příjemně, pohodově, přátelsky.
OdpovědětVymazatMartina má pravdu, nejpřísnější pohled na sebe máme my samy! Souhlasím s tím, že nejdůležitější je být v pohodě a to pak už je ke spokojenosti krůček. Tak ať zase brzy na Tebe kouká ze zrcadla pohodová ženská:)
OdpovědětVymazatVěruš to je psychikou, pokles hladiny cukru a tak nějak mi to kdysi doktor vysvětloval. Zapomeň na hubnutí, teda na to že musíš za každou cenu zhubnout a dej si menší závazky, jako že budeš jíst nejpozději v pět hodin a tak .... ono i kilo za měsíc je úspěch, ne?
OdpovědětVymazatJíst nejpozději v pět má smysl, pokud jdete v osm do postele. Jinak je to pitomost a pokud chodím spát o půlnoci, padla bych do té doby hlady nebo vybílila kompletně ledničku. :-)
VymazatÚplne ťa chápem ... poznám tie pocity. Ja som nabrala kilá po operácii platničky a neviem ich dať dole... A stále sa točím v bludnom kruhu - aj chcem schudnúť aj sa chcem dobre najesť. Ešte stále to nemám v hlave upratané ;)
OdpovědětVymazatDíky Vám všem za odpovědi.Já to vidím tak,že hubnutí pustím úplně z hlavy a zaměřím se na pohyb.Miluju procházky,cvičení ať už na strojích ve fitku nebo z lektorkou,v tom se vyžívám a tomu se budu věnovat :-)
OdpovědětVymazatAhoj Věruško,mám viceméně stejný problém.Já však nechci hubnout kvůli nějaké parádě, ale měla bych hubnout kvůli vysokému tlaku,cukrovce,cholesterolu atd!Vypadám jak vypadám viz můj blog,mám práce nad hlavu a také se nijak nepřežírám.Po 4dítěti jsem přibrala a tak to je do dnes.Já však nerada cvičím.Kdysi jsem jezdila na koni a byla jsem jako prut.Ale ať štíhlá nebo plnoštíhlá:-)jsem v pohodě.I když bych chtěla dát dolů10kg nejde mi to.Tobě chválím to cvičení ,jsi vlastně šťastná žena!!!Daja
OdpovědětVymazatVěrko, vykašli se na hubnutí, jez všechno, ale přiměřeně, ale hlavně - měj se zase ráda! Přepočítávat všechno na cukry a tuky - to musí být hrozné! Já jsem nikdy nebyla vyžle, jsem takový slovanský tip, ne, že bych byla kdovíjak baculatá, ale hubená rozhodně ne. Ke stáří se navíc nabalují kila tam, kde je nejmíň chceme, ale nepochutnat si na jídle, co musí být strašné! Já jsem gurmán a vše si tak vychutnávám, že bych ani nějak drasticky zhubnout nedokázala. Jedině za cenu nemoci - a to rozhodně nechci! Měj se ráda, prosím!
OdpovědětVymazatAni nevíš, Věruško, jak tě chápu. Jsem na tom podobně, jenom s tím rozdílem, že jsem snad nikdy nebyla opravdu v pohodě a nikdy jsem se neměla ráda. To mi pořád vyčítá moje sestra i mamka. Potřebovala bych zhubnout kvůli kloubům, ale vůbec nemám pevnou vůli a naopak mám děsný apetit, což je katastrofa. Je fajn, že cvičíš, ale s hubnutím to nepřeháněj, ať si neublížíš! Stejně ti budu držet palce. ;-) Hanka
OdpovědětVymazatJooo Hani o tom apetítu mi povídej ... :-)
OdpovědětVymazatŘekla bych, že v tom případě na hubnutí nejdete dobře. Jíte málo/špatně, tudíž nemáte energii a jste otrávená a uplatňujete na sebe systém zákazů: tohle nesmím, tamto je fuj, to se pro hubnutí nehodí. Což člověka jen vystresuje. Hubnutí člověk nesmí vnímat jako omezování. Musíte si to jídlo užívat, objevovat nové chutě, ale v kaloricky "nezávadných" variantách. (Nechutná vám dušená mrkev? Nejezte ji. Zkuste třeba cuketu. Smutnit po řízku nemá smysl.) Ne se jen hlídat a utrhovat si od pusy čokoládu. (Ostatně, pokud jíte špatně, tělo nemá palivo, touží po rychlých cukrech a chutě na sladké se jen zhoršují.) Dopracovala jsem to na ještě vyšší konfekční velikost, ale spokojená jsem nebyla vůbec. Nemohla jsem se hezky oblékat, protože jsem na sebe nic nesehnala a málem jsem se neunesla, byla jsem stále unavená a zadýchaná. Zbytek života si čokoládu nedat nevydržíte. Dát si můžete, jen musíte znát míru a musíte holt jíst to, co je zdravé a zároveň dobré (jde to). Druhá možnost je jíst úplně normálně jak je člověk zvyklý, leč se tím víc hýbat. Ano, někomu může stačit dvakrát týdně, někdo by při normálním stravování mohl trávit denně tři hodiny v posilovně. Pro mě je snazší si buď a) dát k obědu kuskus b) dát si řízek ale večer už jen potom něco lehkého. Mám pomalý metabolismus, v jídle se musím hlídat, jinak bych musela na sobě pohybově dřít opravdu pravidelně, ale nechce se mi na to hledat v nabitém programu čas, to radši budu s přítelem nebo si přečtu dobrou knihu. :-)
OdpovědětVymazatFukčarinka - Věrko, Věrko musím zvednout prstík a varovat! Takhle si otrávíš zbytek života a nejen sobě, tedy pokud tě někdo z rodiny za tvou váhu, či postavu nekritizuje sám. Ano jíst zdravě se má, váha by neměla až příliš příkře jít nahoru, to vše ano, ale ne za každou cenu. Takové ty kurzy hubnutí, rádoby radící - zacvičit si je dobré, ale nečekej, že hned zhubneš. V CVA je naše paní cvičitelka až moc hubená - pokud je to ta vysoká blondýnka. Možná by sama měla ráda jinou postavu, znáš to : "většinou toužíme potom, co nemáme", tak se nermuť, choď cvičit - pro radost, vař si jídla a jez trochu méně porcí, ale vícekrát. No, dobrý radím a sama bych taky měla zhubnout, hlavně se měj ráda a vykračuj tak, jak má spokojená seniorka vykračovat - jsem výborná, dožila jsem se důchodu, mám čas a tak si jej užiju po svém. Ráno se na sebe do zrcadla usměj, řekni si jak nejlépe strávíš svůj den, budeš dělat co bude třeba, já vím, ale taky něco pro sebe, z čeho budeš mít radost. Takže s chutí do toho a fakt jak tě potkám hlásím se!
OdpovědětVymazatNeboj Maruško.Už jsem hubnutí úúúplně vytěsnila z hlavy :-) Cvičím pro radost a taky se těším na ostatní co tam chodíme.
VymazatJá si nemůžu pomoct, mně se usměvavé ženské s jiskrou v oku strašně líbí. A je úplně jedno, jaký prostorově rozložité jsou. Pokud se teda nejedná o morbidní obezitu. Problém je, že právě na základě čísla na váze lidi odvozují vlastní sebehodnotu. Nechápu. Vždycky si pomyslím, že dva měsíce daleko v přírodě bez možnosti plnit mozek civilizačními kravinami by hromadě lidí zjednodušilo rozlišování podstatných a nedůležitých věcí.
OdpovědětVymazatA vůbec, z čeho jsi/jste tehdá měla radost a co Tě/Vás těšilo? Třeba je to aplikovatelné i teď ;)
VymazatMěla jsem radost skoro za všeho,žádná kila a ni kalorie mne netrápily-prostě v mé mysli neexistovaly.
Vymazat