Jako každá z Vás tak i já mám kamarádky.Mám 3 a život bez nich by byl hodně těžký a smutný. Mohu s nimi probrat své starosti,ale hlavně radosti a vše co nás v životě potkává.Každá kamarádka je zaměřena na něco jiného.Jedna je domácí typ.Spolu probíráme vaření,měníne si recepty,povídáme si jak se staráme o kytičky co máme doma-kdy která nám vykvetla.Tahle kamarádka je šikovná i na ruční práce,což já mohu jen závidět.S druhou kamarádkou zase probíráme oblečení,boty,ví o všech slevách co na máme ve městě .Vždy mi poradí.No a třetí kamarádka je zase taková "bytová architektka" má hezky zařízený byt,pořád něco vylepšuje.Takže je pro mne nekonečným zdrojem inspirací.Jsem ráda,že je mám.Potkávala jsem je různě při své cestě životem. Jednu v bývalé práci,druhá je maminka od dceřiny kamarádky a ta třetí bydlela chvíli v našem paneláku,ale i po jejim odstěhování jsme kamarádkami zůstaly.Jen nad jedním stále přemýšlím.Proč nemám kamarádku ve svým věku? Jsou totiž všechny o 9-11 let mladší.Ale vůbec mi to nevadí :-) !
Jednu z nich jsem dneska navštívala.A protože v našem městě vládne pevnou rukou paní Zima,šla jsem k ní touhle nádhernou zasněšenou cestičkou.Nedalo mi to a musela jsem ji vyfotit. Ikdyž jak koukám je to vyfoceno mírně nakřivo!
Cestička ke kamarádce
